Diafon - ozvučené diapozitivy

Dnes od hlavního tématu zdánlivě odbočíme, mám proto docela přijatelné zdůvodnění, od osmičky si kdysi nejeden amatér odskočil do oblasti do jisté míry příbuzné, k barevným diapozitivům, resp. k diafonu. Hlavním důvodem byl zájem nejen o barevný snímek, ale především o zvuk. Souběžně s amatérským filmem vznikl zájem o ozvučená pásma barevných diapozitivů.

Osobně jsem na tuto techniku narazil v Brně, stal jsem se členem tzv. diafon klubu, který tuto disciplínu zdárně rozvíjel. Potřebná technika využívala tři technické prostředky: promítačku diapozitivů s možností automatického ovládání výměny snímku, stereofonní magnetofon a speciální ovladač projektoru. V zásobníku diaprojektoru byl umně, podle zvoleného scénáře uspořádán sled snímků zvoleného pásma. Doprovodný zvuk byl zachycen na jedné stopě magnetického záznamu, na té druhé byly zapsány řídící impulzy, které za pomoci ovladače aktivovaly v pravou chvíli výměnu snímku. Rozsah pásma byl samozřejmě dán kapacitou zásobníku, vyskytovaly se zásobníky s kapacitou 36 a 50 snímků.

Promítačka s elektrickým ovládáním, magnetofon, ovládač

Tato technika dávno dožila, ale povahu pásem diafonů si můžeme jednoduše připomenout pomocí dnešních prostředků PC, dokonce v podobě zdokonalené, na kterou se žádný diafon nezmohl.  K přípravě první ukázky mě inspirovala neúnavná fotografka Seniortipu Jana Trojanová, a to svými nedávnými snímky akátů, diafon s jejich použitím by mohl vypadat jako ukázka na záznamu

https://www.youtube.com/watch?v=9DIG1JtRARA  .

Snímky jsem samozřejmě uspořádal tak, aby celky pokud možno střídaly detaily a naopak, aby pásmo mělo rozumnou délku, k některým jsem se vracel. Pásmu jsem dodal další rozměr tím, že jsem volil mírnou animaci snímků, kterou by žádný diafon vskutku nesvedl. Hudbu jsem vybral ze svého archivu, její výběr samozřejmě poskytuje ohromné možnosti.

Zvládnutí práce se zvukem bylo samozřejmým předpokladem možnosti tvorby diafonů a v mnoha případech umožnilo dodat těm nenáročným dílkům další rozměr. Ze svých někdejších „výbojů“ jsem vybral pásmo „O městě a fontáně“, k němuž mě inspiroval pobyt v Mariánkách a seznámení s jejich novou tehdejší atrakcí fontánou. Při pobytu jsem získal gramodesku (45-ku) na jedné straně s první Hapkovou skladbou pro fontánu a na straně druhé půvabným komentářem Miroslava Horníčka. Propojení obrazu, hudby a komentáře uvidíte na nové rekonstrukci starého snímku na

https://www.youtube.com/watch?v=gFp_q_gggX0  .

Kvalita obrazové stránky dílka je daná tím, že jsem pro tehdejší focení diapozitivů měl k disposici pouze malý kompakt a diapozitivy jsem musel později přefotografovat na digitál. Ale snad jako ukázka dnes už takřka zapomenuté techniky příloha poslouží.

Zkušenosti z práce se zvukem jsem později uplatnil významnou měrou při práci se super-osmičkou a posléze s videem.

Myslím si ale, že tvorba ozvučených pásem fotografií má v amatérské práci významné místo, je dnešními prostředky poměrně jednoduchá a stojí za to se s ní seznámit, resp. zabývat. Našim fotografiím dodá další rozměr.

Pro úplnost ještě dodám, že brněnský diafon-klub tuto techniku dále rozpracoval na možnost souběžného promítání snímků ze dvou promítaček. Hlavní předností této techniky, která ovšem vyžadovala speciální úpravu promítaček, byla množnost používat kromě „ostrého střihu“ mezi obrazy prolínačku a to se zvolenou délkou prolnutí.